OV KSČM Prostějov

Lidická 1873/35

796 01  Prostějov

tel.: +420 582 345 812 (461)

e-mail: ov.prostejov@kscm.cz

č. ú.: 735701/0100

         (KB Prostějov)

 

Rychlé odkazy

Centrální web KSČM:

logo_kscm

 

 

 

 Olomoucký krajský výbor KSČM:

http://olomouc.kscm.cz

 

Haló noviny: 

hano_logo

 

 

 

 

 

Lidová iniciativa

Lidová iniciativa (3.11.2015)

Dle současných ústavních zvyklostí je přiznána zákonodárná iniciativa těmto institucím – Vláda České republiky, jednomu poslanci, či skupině poslanců v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu České republiky, zastupitelstvu kraje a Zastupitelstvu Hlavního města Praha.



Návrh zákona musí být předložen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k rukám předsedy v písemné formě. Tak zvaná citizens' initiative nebo Volksinitiative, v češtině je možná nazvat termínem lidová iniciativa, není v České republice, z hlediska práva, známý pojmem. Institut lidové iniciativy je znám v některých evropských státech, jako je například Švýcarsko, Slovinsko nebo Maďarsko, kde se ovšem jednotlivá konkrétní realizace liší. Ve všech případech však zmiňovaný institut plní funkci přímé demokracie. Zmíněné odlišnosti jsou především v konkrétním počtu oprávněných občanů tuto iniciativu využít. Počet kolísá zejména v závislosti na počtu obyvatel té dané země, jde však o desítky až statisíce občanů. Shodným jmenovatelem je pak ale nemožnost navrhnout změnu, či zákon, týkající se obrany a bezpečnosti státu, financování státu, nebo jde také například o milosti osobám ve výkonu trestu.
V Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky v článku 21 je řečeno: „Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.“ V ústavě České republiky pak v článku 2, odstavec 2, je řečeno, že: „ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“ Od doby vzniku Ústavy České republiky nebyl nikdy žádný ústavní zákon „kdy lid vykonává státní moc přímo“ přijat, vyjma ad hoc Referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, kdy bylo předloženo a schváleno ústavním zákonem č. 515/2002 Sb. Návrhy celostátního referenda byly iniciovány za historii samostatné České republiky třikrát, nikdy však neprošly celým legislativním procesem. Referenda na úrovni samosprávných celků – kraje a obce jsou již realizována. V historii se také například projednávala možnost celostátního referenda v tehdejší České a Slovenské federativní republice v roce 1992 ve Federálním shromáždění ČSFR z důvodu tzv. „rozdělení Československa.“
Nelze však zaměňovat pojem referendum a lidovou zákonodárnou iniciativu. Referendum je institut přímé demokracie, který schvaluje již navrhovaný zákon, například iniciovaný vládou, poslanci apod. Jedná se tedy o standardní zákonodárnou iniciativu bez přidaného zákonodárného institutu, o které rozhodnou občané s volebním právem. Naopak lidová zákonodárná iniciativa je sice též institutem přímé demokracie, ale stojící kontra proti referendu. V lidové iniciativě předkládají občané svoji iniciativou návrh konkrétního zákona a nechají o něm rozhodnou státní moc. Na obou principech, referenda, tedy zákona shora dolů, a lidové iniciativy , tedy zákona zdola nahoru, stojí politický systém ve Švýcarsku. Z hlediska finančních a organizačních dopadů je výhodnější lidová zákonodárná iniciativa. Spojovacím článkem obou dvou institutů je regulovatelnost státní mocí, která může buď návrh zákona předložen lidovou iniciativou neschválit, nebo v případě referenda nemusí pro daný zákon jej realizovat. Míra regulace je pak rovna míře přímé demokracie.
Mimo tyto instituty, které nejsou v České republice realizovány, je možné, teoreticky, využívat i tzv. „paralidových iniciativ.“ Mezi ně rozhodně patří určitá občanská iniciativa u institutů se zákonodárnou iniciativou. Nejnižším článkem zákonodárné iniciativě je krajské zastupitelstvo, respektive Zastupitelstvo Hlavního města Praha. Zde je možné, skrze své volené zástupce iniciovat návrh zákona, který, pokud je návrh zákona na úrovni zmiňovaných zastupitelstev přijat, předává zastupitelstvo navrhovaný zákon k rukám předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Byť se v omezené míře tak děje, praxe ukázala několik problémů. Mezi ně patří například silná decentralizace moci v České republice. Ne nezřídka nastane okamžik, kdy například krajské zastupitelstvo v čele se svoji koalicí zastoupenou konkrétními politickými stranami, sice iniciuje návrh zákona, ale poslanci v legislativním procesu stejné politické strany v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, tento návrh nepodpoří. Mezi další „paralidovou iniciativu,“ která se pohybuje na hraně zákona, patří tak zvané lobování (z angličtiny Lobby – předsíň, chodba) konkrétních zájmových skupin nejčastěji u konkrétních poslanců.
Problematika referenda na stání úrovni je čas od času, zvláště pak před volbami, často diskutovaným tématem. Bohužel lidová iniciativa stojí zatím mimo hlavní proud a zájem jak občanů, tak politiků, přitom plní funkci složky přímé demokracie stejně efektivně, jako referendum. Nejefektnějším principem je kombinace obou institutů, kdy občané navrhují zákon k projednání státní mocí, která následně k němu vypíše referendum o přijetí.


Bc. Petr Hofman, EngTech. (KSČM)

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena