Počet obyvatel Prostějova v období 1869 až 2020

1. 12. 2020

V letošním roce si Prostějov připomíná 630. výročí svého povýšení na město udělením práva výročního trhu dne 27. března 1390 markrabětem Joštem. První výroční trh na něm pro Prostějov vymohl Petr z Kravař, majitel hradu Plumlov, a významný podporovatel všestranného rozvoje města. O této významné události byli čtenáři Haló novin již dříve informováni. Nyní se podívejme na vývoj počtu obyvatel v období 1869 až 2020 a připomeňme si některé zajímavé skutečnosti ze současné doby.

Roku 1869 měl Prostějov 18 475 obyvatel, v roce 1900 to bylo již 28 659 občanů, roku 1930 38 412 obyvatel, 41 572 občanů to bylo v roce 1970 a roku 1980 ve městě žilo 47 267 lidí. Počet obyvatel se postupně zvyšoval a v roce 1983 dosáhl něco přes 51 000 občanů. V té době patřilo město do Jihomoravského kraje. Krajský národní výbor měl sídlo v Brně, které bylo krajským městem. Prostějov získal v rámci kraje významnější postavení a určitá „privilegia.“ Přiřadil se společně s Jihlavou a Gottwaldovem do trojice měst první kategorie s počtem obyvatel přes 50 000. V roce 1989 nastaly v republice politické a společenské změny, v následujícím roce došlo ke změnám v oblasti státní správy a samosprávy a v ekonomické sféře. Zákonodárné sbory schválily řadu nových zákonů a mnoho jich bylo novelizováno či zrušeno. Město mělo stále přes 50 000 tisíc obyvatel.

V letech 1980 až 1990 byly Mostkovice součástí Prostějova, od roku 1991 se staly opět samostatnou obcí s počtem 1 315 obyvatel. Po oddělení Mostkovic se počet občanů Prostějova snížil pod 50 000 a dosáhl výše 48 898. Na základě legislativních změn a nového uspořádání krajů je Prostějov od ledna 2000 součástí Olomouckého kraje. V roce 2001 měl pouze 46 910 obyvatel. V letech 1976 až 2006 byla rovněž obec Držovice součástí Prostějova. K 31. červenci 2006 se obec Držovice osamostatnila a z města odešlo přes 1200 občanů, což mělo významný vliv na snížení počtu obyvatel města. V roce 2011 žilo ve městě 44 857 obyvatel. Roku 2012 se stal Prostějov statutárním městem a starosta města Miroslav Pišťák přešel na post primátora. Od roku 2013 pravidelně dochází k poklesu stálých obyvatel Prostějova.

Kde můžeme hledat příčiny. Od roku 1990 začaly po privatizaci krachovat velké firmy a mnoho lidí přišlo o práci. Nové zaměstnání si našli mimo Prostějov. Dalším aspektem je skutečnost, že od roku 2013 byl počet úmrtí osob vyšší než porodnost. Tyto skutečnosti vedou ke stále se snižujícímu počtu obyvatel města. V roce 2014 činil počet obyvatel 44 094. K prvnímu lednu 2020 žilo ve městě jen 43 722 občanů, což je ve srovnání s rokem 1991 téměř o šest tisíc lidí méně. „Současně je dnes tendence menšího počtu dětí v rodině. Většina má dvě děti, je i poměrně vysoký počet rodin s jedináčky,“ konstatuje Alena Rašková (ČSSD), náměstkyně primátora Statutárního města Prostějova. Dalším důležitým faktorem je odchod mladých lidí z Prostějova. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají v Prostějově velmi málo možností najít uplatnění. Mnoho z nich odchází za prací do Brna, Ostravy a hodně též do Prahy. „Současně se musím zmínit i o tom, že platy obecně v Olomouckém kraji patří k nejnižším v republice, a to při rozhodování o volbě pracovního zařazení hraje významnou roli,“ je přesvědčena Alena Rašková.

Prostějov je druhým největším městem v Olomouckém kraji a 26. městem v republice. Podle ČSÚ bylo v Prostějově na konci loňského roku registrováno 1 983 cizinců s trvalým pobytem, což je velmi zajímavá informace. Podívejme se na aktuální stav obyvatelstva v prvním pololetí tohoto roku. V Prostějově se sice narodilo 564 dětí, 673 občanů však zemřelo. Naopak se do Prostějova přistěhovalo více lidí, než se odstěhovalo. Sečteme-li všechny dostupné údaje, dojdeme k závěru, že za první pololetí město přišlo o dalších 92 obyvatel.

Závěrem jsem si vzpomněl na jedno z vyjádření profesora Václava Klause, že peníze jsou vždy až na prvním místě. Klesající počet obyvatel v našich městech, v to počítaje i Prostějov, má jistě negativní vliv i na městské pokladny. „Samozřejmě! Příjem ze státního rozpočtu je jednoznačně vázán na počet obyvatel, poklesne-li tedy, jde dolů i tok peněz. Ale to, že by Prostějov opětovně atakoval hranici padesáti tisíc obyvatel, je v oblasti zázraků. A ty se, jak je známo, dějí jen velmi zřídka,“ uvádí nepříliš optimisticky Alena Rašková. Pokud paní náměstkyně hovoří o zázracích, vzpomněl jsem si na jeden zábavný pořad České televize, který před mnoha a mnoha lety uváděli Jiří Lábus a Oldřich Kaiser: „Možná přijde i kouzelník?“ Možná by v Prostějově pomohl při zvyšování počtu obyvatel i ten kouzelník. Nevím však, zda by na to stačil sám. Jedno vím však jistě. Já mu se zvyšováním populace asi nepomůžu. V době koronavirové začnu studovat Univerzitu třetího věku a to mi zabere několik let. Takže do plnění tohoto(ne) lehkého úkolu bude muset kouzelník zapojit mladou a střední generaci. Všichni Hanáci jim držíme palce.

Autor: 
Josef Augustin
Zdroj: 
Český statistický úřad, Prostějovský večerník