ČR bude příští rok hospodařit s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Počítá s tím návrh státního rozpočtu, který schválila Sněmovna. Návrh počítá se schodkem 320 mld. Kč. Nepočítá ale s dopady vládního daňového balíčku, který by měl mít podle sněmovní verze dopady na veřejné rozpočty v objemu 130 mld. Kč.
Schválením návrhu státního rozpočtu Sněmovna odvrátila hrozbu rozpočtového provizoria. V něm by stát hospodařil podle letošního rozpočtu se schodkem 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před provizoriem varovala, a ještě v úvodu apelovala na poslance, aby provizorium nedopustili.
Pro schválení rozpočtu hlasovalo 56 poslanců z přítomných 106. Podpořili jej poslanci ANO, ČSSD a KSČM.
Do poslední chvíle nebylo jasné, zda Sněmovna návrh státního rozpočtu na příští rok schválí. Komunisté, kteří menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD tolerují, podmínili svůj souhlas přijetím jejich pozměňovacího návrhu, který přesouval deset miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany do vládní rozpočtové rezervy. Koaliční strany se k pozměňovacímu návrhu předsedkyně rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) stavěly odmítavě. Vláda však s hledáním podpory pro rozpočet u zbylých sněmovních stran neuspěla a ministryně financí s návrhem KSČM před hlasováním vyslovila souhlas. Pro převod peněz z obranné kapitoly nakonec hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Celkem získal hlasy 58 ze 106 přítomných poslanců. Vládě pomohli i nezařazení Lubomír Volný a Marian Bojko z Jednotných.
"Jsme rádi, že k této úpravě došlo," řekla po hlasování novinářům Vostrá. Vyjednávání podle ní nebyla jednoduchá, nicméně vláda stála před rozhodnutím, zda připustit rozpočtové provizorium, protože pro návrh státního rozpočtu nenašla jinde podporu, anebo udělá kompromis a ze svých dřívějších razantních vystoupení proti tomuto návrhu couvne. "Vláda upřednostnila státní rozpočet před rozpočtovým provizoriem, což je správný krok. Je dobře, že ČR má státní rozpočet, byť ta čísla, která v něm jsou uvedena, nebudou určitě platit po celý rok, máme tady daňový balíček, určitě přijde novela státního rozpočtu, ale pro tuto chvíli si myslím, že je dobře, že máme návrh státního rozpočtu schválen," konstatovala Vostrá.
Opozice se však s desetimiliardovým škrtem v obraně nechtěla smířit. Kritizovala především vládní sociální demokraty, kteří ještě ve středu snížení rozpočtu ministerstva obrany odmítali.
Babiš: Vláda musela vybrat menší zlo
Armáda podle představitelů koalice ale o peníze zřejmě nepřijde. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je dostane v jiné struktuře a v jiném čase. Přesun deseti miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany do rozpočtové rezervy je tak podle něj jen dočasný, kabinet peníze začátkem příštího roku vrátí armádě zpět. Vládě se přesun nelíbí, ale musela zvolit menší zlo a zabránit rozpočtovému provizoriu, vysvětlil premiér, proč kabinet ANO a ČSSD vyhověl požadavku KSČM na zkrácení rozpočtu armády. Babiš zopakoval, že menšinová vláda ANO a ČSSD není schopna prosadit rozpočet bez podpory někoho jiného.
Po hlasování novinářům řekl, že má ze schválení rozpočtu obrovskou radost. "Museli jsme vydat obrovskou energii a čas, abychom to prosadili," uvedl. Kabinet podle něj vyhověl požadavku KSČM, aby ČR nehrozilo rozpočtové provizorium. "Vláda nemůže dělat jen to, co považuje za správné, musíme hledat kompromisy," uvedl.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) doplnil, že jeho strana postup podpořila po slibu premiéra, že v lednu navrhne peníze armádě vrátit. "Sociální demokracie svými pěti hlasy ve vládě podpoří příslušné rozpočtové opatření, kterým ty peníze převede zpátky," řekl. Bez rozpočtu by hrozil podle Hamáčka v ČR chaos.
Schillerová řekla, že se jí po schválení rozpočtu ulevilo. "Spadl mi kámen ze srdce," uvedla. Koalice podle ní ustála mediální a opoziční útoky a ukázala, že se dokáže shodnout.
Deset miliard, které sněmovní většina odebrala ministerstvu obrany, zamíří do vládní rozpočtové rezervy. O jejím použití podle zákona o rozpočtových pravidlech rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném i ministr financí. Předseda ÚV KSČM, místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip připustil, že má obavu, že vláda nevrátí peníze na řešení pandemické krize, ale do nákupu vojenské techniky. Argumentoval ale tím, že nákupy vojenské techniky se budou odehrávat v letech 2022 až 2026, a nikoli v příštím roce.
"Pro mě je život a zdraví občanů nejvyšší hodnota. A proto jsme na tom tak trvali. Není to nic, co by poškozovalo Českou republiku v zahraničí, není to nic, co by snad znamenalo neplnění závazků z mezinárodních smluv," dodal Filip.
Farizejství opozice
Opozice však vládu za její podporu komunistickému návrhu ostře kritizovala. Podle předsedy lidovců Mariana Jurečky ohnul hřbet nejen premiér, ale i sociální demokraté. "KDU-ČSL nesouhlasí s přístupem, kdy se na jedné straně tvoří dlouhodobá koncepce, důležitá pro bezpečnost České republiky, a na straně druhé se vyjde vstříc komunistům," řekl Jurečka.
Podle Jany Černochové (ODS) vláda udělala neuvěřitelný faul na rozpočet obrany. Armáda se podle ní v přímém přenosu stala obětí koaličního vydírání. "Tvrdili, že armádu neobětují ale obrátili o 180 stupňů. Je to škoda," uvedla na adresu sociálních demokratů.
"Nedůstojné handrkování o rozpočtu opět skončilo úlitbami pro komunisty, včetně oslabení pozice ČR v NATO. Ještě horší zprávou je schválená podoba rozpočtu: bez vize, bez naděje na lepší budoucnost. Takhle do té krize skočíme rovnýma nohama a nezachrání nás ani nové naleziště lithia," uvedl k rozpočtu předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Podle předsedy ODS Petra Fialy není rozpočet poctivý. "Nevychází z makroekonomické prognózy, neodráží potřeby ČR, nezohledňuje náklady spojené s pandemií, není investiční. Jsou to nereálná čísla," prohlásil.
Filip označil kritiku, která zazněla ze strany opozice, za farizejství. "Vy chcete vyčítat, že KSČM přesunula z ministerstva obrany 10 miliard do vládní rozpočtové rezervy, abychom mohli případně financovat vojáky, policisty, hasiče, kteří budou pomáhat zdravotníkům? To chcete vyčítat? Takové farizejství, něco tak odporného už jsem dlouho neslyšel!" prohlásil Filip.
Více na sociální služby, policii i hasiče
V dílčích hlasováních poslanci přesunuli zhruba 13 miliard korun. Vyhověli téměř všem pozměňovacím návrhům, které předložili komunističtí poslanci. Kromě návrhu Vostré na převod 10 miliard z rozpočtu obrany, poslanci podpořili také návrhy místopředsedy výboru pro bezpečnost Zdeňka Ondráčka (KSČM), které se týkají bezpečnostních sborů. O 200 milionů se zvyšují výdaje Policie ČR na nákup munice, výzbroj, balistickou ochranu či uniformy a 100 milionů přidává Hasičskému záchrannému sboru. Dalších sto milionů se na návrh Ondráčka přesune z peněz určených neziskovým a podobným organizacím do tzv. nadtarifů policistům a hasičům.
Místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM) uspěla s návrhem na převedení 1,2 miliardy korun z dávek důchodového pojištění na sociální služby.
Na návrh Miloslavy Vostré se dále z výdajů na financování programů EU přesune 600 milionů korun na podporu obnovy občanské vybavenosti. Na dotace do základních nebo mateřských škol půjde 300 mil. a zbylých 300 mil. jde na podporu nájemního bydlení.
Z rozpočtu ministerstva zahraničí se přesune 200 milionů korun na investice do mateřských a základních škol v obcích. Vostrá také prosadila přesun jednoho milionu korun z vládní rozpočtové rezervy na podporu Československého ústavu zahraničního a přesun 20 milionů korun z rozpočtu Technologické agentury ČR do rozpočtu Akademie věd ČR, a to na podporu Ústavu výzkumu globální změny. Uspěla také s návrhem na přesun 30 milionů korun z peněz na financování programů EU na úpravu prostor zámku v Moravském Krumlově u příležitosti vystavení Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Sněmovna neschválila její návrh na přesun 15 milionů korun z peněz na financování programů EU na projekt Centrum studií genocid Terezín.
Se svými návrhy uspěli také dva koaliční poslanci. Na návrh Romana Onderky (ČSSD) se navýšil rozpočet ministerstva kultury o 300 milionů korun na podporu profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů a Jana Pastuchová (ANO) uspěla s přesunem 100,49 milionu korun z výdajů na financování programů Evropské unie na Horskou službu.
Celkem poslanci absolvovali víc než 130 hlasování.
Zeman: Rozpočet podepíšu
Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Uvedl, že je připraven ho podepsat. Předpokládá ale, že bude novelizován v případě schválení daňového balíčku. "Schválený rozpočet jsem sice připraven podepsat, ale předpokládám, že dojde k novelizaci tohoto zákona v případě schválení daňového balíčku, který do tohoto rozpočtu činí zásek 130 miliard korun," citoval prezidenta jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Po podpisu prezidentem bude zákon publikován ve sbírce zákonů. Prezident se také může rozhodnout rozpočet Sněmovně vrátit se svým stanoviskem, poslanci jej pak musí přehlasovat. Rozpočet by začal platit také v okamžiku, kdy ho prezident 15 dnů nepodepíše. Poté může být poslán k publikování ve Sbírce zákonů.
Státní rozpočet počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta. Česká národní banka však pro příští rok předpověděla růst jen o 1,7 procenta. V alternativním scénáři pro případ horšího průběhu druhé vlny pandemie a déletrvajících opatření by podle ČNB klesl hrubý domácí produkt o 2,7 procenta.