Jednání o rozpočtu na příští rok jsou v plném proudu a příští týden se kvůli částce vyčleněné na obranu setká šéf resortu Lubomír Metnar s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba za ANO). Podle doporučení Senátu by měl trvat na navýšení rozpočtu pro svůj resort.
Horní komora přijala usnesení, v němž "se zneklidněním" konstatuje, že vláda v rozpočtu na rok 2020 a další léta armádě dává méně, než kolik předpokládají koncepční materiály. Namísto cílových dvou procent HDP je to nyní o 0,8 procenta méně. Vyzvala proto kabinet, aby navýšení obranných výdajů bylo jeho prioritou, aby pětina výdajů směřovala na investice a aby zajistil modernizaci armádní techniky podle stanovených harmonogramů.
"Jedná se o apel na vládu, aby obranným silám, zejména ministerstvu obrany, dala garanci nejen na rok 2020, ale i na ty roky další, abychom zbytečně nehýbali s tím důležitým, co připravujeme. Modernizace, dlouhodobé cíle a udržení strategických cílů výstavby až do roku 2020-24," uvedl předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý).
Česká republika se opakovaně zavázala s ohledem na spojenecké vazby v rámci NATO, že do roku 2024 bude vydávat na svou obranu dvě procenta HDP. V současné době to jsou při výdajích 66,7 miliardy korun asi 1,2 procenta. Rozpočet ministerstva obrany sice každoročně roste, podle expertů je ale toto tempo vzhledem k dluhům z minulosti nedostatečné. Armádě by podle jejích zástupců mohly v příštích letech chybět oproti plánům miliardy korun.
Armáda potřebuje stabilitu
S tím nesouhlasí stínový ministr obrany KSČM Alexander Černý. Peníze, které má armáda a i ty, s nimiž se počítá na příští rok, jsou podle něj naprosto dostačující. "Jde jen o to, aby byly efektivně utráceny, aby se utrácely opravdu za to, co bude přispívat k zajištění obranyschopnosti ČR a nebudou to nesmyslně vyhazované peníze například na některé účelové věci pro mise," řekl našemu listu. "Chiméra o dvou procentech výdajů na obranu je dnes už naprosto pasé, jednak to ostatní země NATO nehodlají respektovat, ale hlavně armáda takovou fantastickou sumu nepotřebuje," dodal Černý. Ani s plánovaným navýšením počtu vojáků z povolání, ke kterému postupně dochází, se podle něj nevytvoří tak masivní armáda, která by byla schopná absorbovat tak fantastickou částku. Jednalo by se o více než sto miliard korun.
Armádu v příštích letech čekají stěžejní modernizační nákupy nových bojových vozidel pěchoty, vrtulníků či děl. Obrana za ně dá desítky miliard korun. Postup nákupů a rozvoje armády stanovuje koncepce výstavby armády.
Černý zdůraznil, že obnovení zbraňových systémů nelze provést ze dne na den, nebo z roku na rok. Jde o dlouhodobou záležitost, která se musí dlouhodobě plánovat a není proto nutné mít na účtech ministerstva obrany přes sto miliard. "Jde spíš o to, aby armáda měla stabilitu, aby věděla, že v horizontu minimálně pěti let může počítat s nějakými příjmy a podle nich mohla plánovat obnovu techniky. To by mělo smysl, ale jednorázové akce, kdy nakoupíme za sto miliard něco, jsou k ničemu. Tudy cesta nevede, nepotřebujeme takové peníze," dodal Černý.
Ministerstvo obrany by podle návrhu rozpočtu mělo mít příští rok k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy korun více než letos. Je to ale zároveň o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled. Na rok 2022 rozpočtový výhled počítá s výdaji 95 miliard korun. Původní plány ale byly nastaveny na 105 miliard korun.