Mnoho lidí, a bohužel jsem to zaznamenala i u nového ministra dopravy Karla Havlíčka, zaměňuje ministerstvo dopravy za »ministerstvo výstavby infrastruktury«, ale tak to není. Nebere se v potaz technologie dopravy a služby spojené s dopravou jak v oblasti nákladní, tak osobní, jak na silnici, tak na železnici, a nesmíme zapomenout na vodní a leteckou dopravu.
V úvodu tiskové konference KSČM to řekla místopředsedkyně sněmovního hospodářského výboru Květa Matušovská. Novinářům svěřila, že je ráda, že premiér Andrej Babiš (ANO) si nápad se slučováním ministerstev rozmyslel. »Podle mého názoru se jedná o velice složitá ministerstva s různorodou agendou, obzvláště z pohledu dopravy jako takové, což si pan premiér patrně neuvědomil nebo uvědomovat nechce. Doprava je hlavně službou na rozdíl od řízení průmyslu a zajišťování podmínek pro tuzemský a zahraniční obchod,« zdůraznila komunistická poslankyně. Jinými slovy, ministerstvo dopravy či jemu podřízené složky zajišťuje jak výstavbu infrastruktury, tak její další provoz, včetně objednávání služeb na této infrastruktuře, a to buď přímo či prostřednictvím legislativy, dodala Matušovská.
Poukázala na to, že na ministerstvu dopravy docházelo za odvolaného ministra Vladimíra Kremlíka v posledním období k reorganizaci organizační struktury, která však »nebyla dotažena a je teď ve vzduchoprázdnu«, prohlásila poslankyně. Obává se, zda současnými kroky nedochází k absolutní destabilizaci ministerstva dopravy. Podotkla také, že reorganizaci, resp. změnu struktury odsouhlasila exministru Kremlíkovi Babišova vláda.
Poslankyně naopak souhlasí s tím, že nový ministr dopravy Karel Havlíček bude vybírat nové sekční náměstky. »Nechci se nového pana ministra nijak dotknout, ale nejsem si jista, že má dostatečnou znalost potřeb dopravy včetně schopnosti rozhodování o budoucnosti dopravního sektoru,« dodala Matušovská. Položila několik řečnických otázek: Kdo stanoví kritéria pro uvažovaná výběrová řízení a jak dlouho se tento proces potáhne? Měsíc nebo tři? Není potřeba začít okamžitě pracovat, a ne alibisticky čekat na výběrová řízení? Není to jen další zdržovací manévr vládního hnutí z důvodu neznalosti oboru dopravy a nedostatku kvalifikovaných lidí z premiérova okolí?
Veřejná doprava se drobí a lidé platí víc za cestu do práce
»Návrhy pana ministra na větší kontrolu a audit společností jsou sice hezká věc, ale měli bychom se zamyslet i nad liberalizací trhu, která v současnosti probíhá ve velkém a celkově se nám rozbíjí veřejná doprava. Rozbíjí se síťový efekt a veřejná doprava se drobí na regionální neprovázané ostrůvky. Chybí legislativa a pravidla, jak oblast veřejné dopravy realizovat i v kontextu celé naší země,« dodala poslankyně KSČM. Vadí jí, že ministerstvo dopravy a jednotlivé kraje si vzaly jako rukojmí cestující, kteří utíkají z veřejné dopravy kvůli neschopnosti MD zavést např. jednotný tarif na železnici. Kritizovala, že prosincové změny bohužel pro mnohé znamenají někdy až dvojnásobné náklady na cestu do zaměstnání, což leckdy představuje navýšení o dva tisíce korun!
Matušovská je však optimistka, premiér Andrej Babiš podle ní jistě ví, proč výměnu ministrů provedl a proč jmenoval právě Karla Havlíčka ministrem dopravy až do konce současné menšinové koaliční vlády. »Ostatně to tak bylo i v osobě pana Kremlíka. Doufám ale, že si také uvědomuje, že tento jeho experiment, protože jinak to nazvat nelze, může způsobit kolaps ne jednoho, ale rovnou dvou klíčových ministerstev, včetně systému, zajišťujícího přepravu občanů nejen do zaměstnání,« prohlásila místopředsedkyně hospodářského výboru Sněmovny.
A co řekla Matušovská novinářům závěrem? »Přeji optimismus panu premiérovi, ale Česká republika si tento risk či experiment nemůže dovolit!,« zdůraznila.
Podceňuje Hamáček otázky bezpečnosti ČR?
Stínový ministr vnitra za KSČM a předseda sněmovního podvýboru pro Policii ČR, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby Zdeněk Ondráček kritizoval ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) za jeho přístup k otázkám bezpečnosti ČR. »Otázek bezpečnostních, které zde jsou a které nejsou řešeny, je velmi mnoho, a můžeme se ptát, jestli ministr vnitra vykonává svou funkci s odpovědností, která je tomuto resortu dána. Já se domnívám, bohužel, že ne,« uvedl Ondráček.
Připomněl, že koncem minulého týdne Sněmovna na návrh ČSSD vyřadila z programu nynější schůze některé body, které se týkají právě otázek bezpečnosti ČR. Jde podle něj především o implementaci zbraňové směrnice a na to navazující zákon o nakládání se zbraněmi.
»Jsou to oba klíčové zákony, protože po rozhodnutí Evropského soudu hrozí České republice sankce v podobě pokuty zhruba 200 milionů korun, která by šla z rozpočtu ministerstva vnitra. Jestli by někdo očekával, že v této situaci bude ministerstvo vnitra akční a bude se snažit najít nějakou cestu k tomu, abychom tuto sankci hradit nemuseli, je na omylu,« konstatoval poslanec. Nepřítomnost ministra Hamáčka na současné schůzi podle něj vede k tomu, že parlament nebude schopen přijmout potřebnou legislativu tak, aby byla účinná od 1. července, ale až od ledna 2021. »To znamená, že celý rok budeme vystaveni sankci v hodnotě 200 milionů korun. Kdo ji bude platit? Samozřejmě předpokládám, že každý z nás,« shrnul Ondráček.
Dodal, že poslanci po ministerstvu vnitra dlouhodobě požadují klíčové zákony k ochraně měkkých cílů infrastruktury - zákon o ochraně měkkých cílů a zákon o vnitřní bezpečnosti. »Vůbec netušíme, jak by měly být legislativně chráněny vodní zdroje, úpravny vod a další cíle. Je to problém, který bez přítomnosti ministra vnitra nejsme schopni řešit, tedy za předpokladu, že není ochoten tyto body, které jsou v jeho gesci, předat některému jinému pověřenému členu vlády,« dodal Ondráček.
Připomněl, že některé body, které se týkají bezpečnosti, už poslanci řeší bez ministra vnitra. Jde například o novelu zákona o obecní policii, který si vzal do své gesce právě podvýbor pro Policii ČR, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby, který vede. Minulý týden se Ondráčkovi na druhý pokus podařilo prosadit zařazení tohoto bodu k projednání ve druhém čtení na probíhající schůzi, aby mohlo dojít k posunutí normy do závěrečného čtení. »Bezpečnost v ČR je pouze jedna – dobrá nebo špatná, bez ohledu na to, kdo předkládá ten či onen pozměňovací návrh,« dodal Ondráček.