Odpověď MUDr. Ivana Sumary, člena Výboru pro zdravotnictví Zastupitelstva Olomouckého kraje a kandidáta pro volby do Zastupitelstva Olomouckého kraje za KSČM na anketní otázku deníku Haló noviny.
Olomoucký kraj zdědil z dob socialismu rozvinutou síť lůžkových i ambulantních zařízení. Nespornou výhodou je přítomnost dvou státních nemocnic - FN Olomouc a Vojenské nemocnice Klášterní hradisko Olomouc (i tu uvažovala již armáda zrušit). V 90. letech proběhla privatizace nemocnic v Hranicích, dále v Šumperku a v Jeseníku, a to ještě před tím, než byl ustaven okres Jeseník. Stát po roce 2000 převedl nedostatečně financované nemocnice v Přerově, Prostějově, Šternberku a státní část nemocnice v Šumperku na Olomoucký kraj, vědom si při tom nezbytnosti pro nového poskytovatele akutní lůžkové péče výrazně zdravotnictví dotovat z krajského rozpočtu (jednalo se každoročně o částky cca 80-100 milionů Kč) nebo privatizovat . Přes odpor klubu KSČM v krajském zastupitelstvu rozhodla pravicová reprezentace (i za účasti ČSSD) na základě výběrového řízení upraveného tak, že se mohl přihlásit pouze jediný zájemce, o 25 letém pronájmu provozování nemocnic v Přerově, Prostějove a Šternberku privátnímu poskytovateli léčebné péče firmě Agel (pod názvem Středomoravská nemocniční a.s.) a to na dobu 25 let (od roku 2006), při čemž nemovitý majetek zůstal kraji. Částku zhruba 80 mil Kč za roční nájem poníženou o částku určenou na provoz, dle odborníků, v organizaci zdravotnictví zbytečné servisní krajské organizace Nemocnice Olomouckého kraje a.s., reinvestuje kraj zpět do nemovitého majetku těchto nemocnic. Rozhodnutí vedlo k restrukturalizaci činnosti těchto nemocnic a k zániku některých oborů a činností v jednotlivých místech, v tom dobrém naopak k částečné oborové specializaci jednotlivých nemocnic. Naštěstí akutní lůžková péče pro občany v potřebných základních oborech zůstala místně zachována, dlouhodobě však trvají ale problémy personální a to na místech lékařských i středního zdravotnického personálu.
Olomoucký kraj disponuje samostatnou organizací Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, která pro kraj na části území zabezpečuje i lékařskou pohotovostní službu. Následnou lůžkovou péči zajišťuje, kromě doléčovacích oddělení jednotlivých nemocnic, krajská organizace OLU Paseka, sdružující velké léčebné komplexy Paseka a Moravský Beroun. Dětské centrum Ostrůvek sdružuje kojenecké ústavy v Šumperku a Olomouci.
Výrazný problém donedávna představovala nemocnice v Jeseníku, vzhledem k nízké a sezonní spádovosti a pro problémy s financováním. Jednání spěla k odkoupení zařízení státem, ale privátní majitel dal přednost prodeji firmě Agel.
Určitý problém představuje trvale provozování Rychlé záchranné služby a regionální a územní specifika v okresech Jeseník a Šumperk, s problematickou dopravní dostupností a nízkým osídlením. Velký problém představuje stárnutí a úbytek územních praktických a odborných ambulantních lékařů a otázka jejich náhrady a obsazení obvodů právě a především v odloučených a periferních lokalitách. Stejný problém řeší kraj s nedostatkem stomatologů v malých městech a místech. Personální problém na místech odborných lékařů akutních lůžek i lůžek následné péče se kraj snaží řešit dotačními programy pro vzdělávání lékařů, nově i lékařů a středního zdravotního personálu v následné péči, tyto aktivity jsou ale nedostatečné a problém v jeho rozsahu nejsou schopny řešit.
Otázku k zamyšlení do budoucna představuje i velký podíl privátního poskytovatele zdravotní péče firmy Agel na krajském zdravotnictví. Agel vlastní nemocnici v Jeseníku, provozuje krajské nemocnice v Přerově, Prostějově a Šumperku, ovládá drážní zdravotnictví v Olomouckém kraji, má vlastní zdravotní pojišťovnu. Do budoucna může zjevně počítat i s přiřazením dalších privátních lůžkových subjektů v kraji.
Jako další velký a dlouhodobý problém vidíme faktickou neexistenci lékařské pohotovostní služby a tím i přetížení příjmových odborných akutních příjmů v jednotlivých nemocnicích, které na to ne vždy jsou svými provozovateli personálně připraveny. Vše pak padá na bedra přetíženého odborného personálu. Pohotovostní služba probíhá v Olomouckém kraji vlastně pouze na příjmech nemocnic, což sice plně vyhovuje jejich byrokratickému managementu (příliv klientů), ale určitě ne personálu a samotným pacientům. Chceme se podílet na změně celostátní legislativy a vrátit lékařskou pohotovost do malých měst, míst a střediskových obcí.