„Mrtví na ulici oživnou, muziky ve vsi zahrají, na cestách rozkvete kamení, my sami budem si vráceni,“ napsal Jiří Wolker v básni Kázání na hoře. Básník a prostějovský rodák tímto neprovokoval apokalyptickou invazi zombie do ulic našich měst, ale vytvoření harmonického vztahu mezi odkazem našich předků a námi samými. Právě k tomu by mohlo přispět opětovné knižní vydání jeho poezie i próz stejně jako umístění devatera desek s úryvky jeho básní po rodném městě.
Při příležitosti 120. výročí narození Jiřího Wolkera byla veřejnosti představena čtyřdílná publikace jeho poezie a próz. Dílo bylo pokřtěno ve čtvrtek 5. března v Městské knihovně Prostějov. Za vydáním díla stála zejména iniciativa ředitele prostějovské knihovny Aleše Procházky. Byl to právě on, kdo před léty v Divadle Point připravil zajímavou inscenaci Nahý Wolker. Na vydání úzce spolupracoval zejména s novinářkou Lenkou Sehnalovou, která po několik uplynulých měsíců prováděla korektury celého díla, které souborně vyšlo naposledy v roce 1940.
Na počátku poetického odpoledne uvedli členové souboru Divadla Point mimo jiné zhudebněné básně Jiřího Wolkera. Slavnostního křtu ze zúčastnili představitelé města a kraje – František Jura, primátor Prostějova, Ladislav Hynek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro školství, Milada Sokolová, náměstkyně primátora pro kulturu a životní prostředí, Ludvík Šulda, zastupitel Olomouckého kraje, již jmenovaní Aleš Procházka a Lenka Sehnalová, odborná veřejnost a občané města. „To co jsem tady slyšel, je fakt super! Už jsem slíbil, že si aspoň nějaké básně přečtu, a je mi jasné, že splnění tohoto slibu pro mě bude velkou radostí. Děkuji Divadlu Point a jeho přátelům,“ netajil nadšení primátor František Jura bezprostředně po uvedení zhudebněných křehkých Wolkerových básní. „Přeji, aby se Wolkerova poezie četla a půjčovala!“ popřál knihám do dalšího života Aleš Procházka.
Publikace vznikla za finanční podpory Statutárního města Prostějova a dotačního Programu podpory kultury v Olomouckém kraji. „Olomoucký kraj na vznik knihy přispěl částkou ve výši 190 tisíc korun. Rada města Prostějova ji podpořila částkou 200 tisíc korun,“ uvedl primátor František Jura. Díky dotacím si lze čtyři knihy koupit za čtyři sta korun v Turistickém informačním centru. Mám za to, že dílo Jiřího Wolkera si zaslouží naši pozornost a další vydání, které naposledy proběhlo před desítkami let, konkrétně to bylo v roce 1940. V osmdesátých letech vyšla publikace Jiří Wolker pracujícím,“ uvedla náměstkyně primátora Milada Sokolová.
Na křtu nechyběl ani Miloš Karásek, autor podařené a oblíbené sochy Jiřího Wolkera sedícího na lavičce na prostějovském náměstí, který při této příležitosti představil další ze svých projektů. Tentokrát jde o devět mramorových desek s úryvky básní, které budou umístěny různě po městě. První z nich byla odhalena na budově Městské knihovny, další si bylo možno při křtu prohlédnout v jejím interiéru. „Zvolili jsme číslo devět, neboť označuje počet měsíců, které nosí nastávající maminka plod v bříšku. Byl bych rád, kdyby prostřednictvím těchto fragmentů Prostějov obrazně řečeno otěhotněl myšlenkami a poezií Jiřího Wolkera. A třeba se po tomto těhotenství v Prostějově narodí někdo další, kdo bude schopný vyjádřit své pocity s obdobnou prostotou a naléhavostí jako právě Jiří Wolker,“ objasnil svoje přání Miloš Karásek.
S poezií Jiřího Wolkera jsem se poprvé setkal na základní škole a poté na Gymnáziu ve Znojmě. Mezi mé nejoblíbenější básně patří Balada o očích topičových, Poštovní schránka a celá řada dalších. Po přestěhování do jeho rodného města jsem často vídal jeho sochu u Prioru a v letech 1984 – 1989 v rámci celostátní přehlídky recitátorů a divadel poezie Wolkerův Prostějov jako předseda jeho organizačního výboru. Wolkerovy básně, povídky a pohádky mě provázejí do dnešních dnů.
Jiří Wolker se narodil 29. září 1900 a umírá 3. ledna 1924 ve svých čtyřiadvaceti letech v Prostějově. Odešel příliš brzy, dříve než by se mohl plně rozvinout a vše co měl v duši, vyzpívat. Odešel v mladém věku podobně jako básníci Karel Hynek Mácha, Karel Hlaváček, Jiří Orten či náš krajan Bartoš Vlček. Snad právě proto je tak blízký mladým lidem. Jeho poezie nás oslovuje ideály dobra, spravedlnosti, lásky i krásou češtiny. Dovolím si uvést dva epigramy z jeho díla.
Napomenutí mladým básníkům
Jste-li už muži dospělí,
nemilujte se s anděly.
Andělé sic jak mladé ženy
potulují se oblohou,
však mají ňadra pouze z pěny
a děti rodit nemohou.
Tak hodí se jen pro mládence
ke krytí jejich impotence.
Dialog novinářský
Redaktor: Na to mám deník, bych ze všech sil
v něm přirozenosti své polevil.
Občan: Proč zveš to tedy deníkem,
když je to vlastně nočníkem?