Původně se předpokládalo, že dubnové jednání městského zastupitelstva bude s ohledem na karanténu a vládní opatření odloženo. Vedení města však rozhodlo, že proběhne v původním termínu. V pořadí již šestnácté zasedaní Zastupitelstva statutárního města Prostějov se uskutečnilo 28. dubna. Konalo se výjimečně v sále Společenského domu, kde mohla být dodržena přísná hygienická opatření. Zastupitelé měli každý svůj stolek, kdy vzdálenost mezi nimi byla téměř 3 metry. Za přísných podmínek byl umožněn vstup veřejnosti i novinářům a to v přísálí a na balkóně sálu. Strážníci městské policie u vchodu do Společenského domu měřili všem zastupitelům, úředníkům magistrátu, novinářům i zástupcům veřejnosti teplotu. Pouze jeden z novinářů byl dle výsledků měření „podchlazen“, jinak nedošlo k žádnému podezření o zdravotní nezpůsobilosti.
Po více než šestihodinovém jednání byly schváleny všechny body programu, které předložila zastupitelům rada, pouze některé se neobešly bez kritických a ostřejších vystoupení členů opozice. Krátce po začátku jednání, při schvalování doplnění členů správní rady Národního domu, došlo k ostřejší výměně názorů mezi opozicí a koalicí. Rada města navrhla staronové členy Jiřího Pospíšila a Miladu Galářovou, oba zástupci ČSSD. Opoziční zastupitelé z hnutí Na rovinu! se netajili rozhořčením, že v tomto orgánu obecně prospěšné společnosti nemají svého zástupce. „Jsme druhou největší stranou v zastupitelstvu a ve správní radě Národního domu nemáme žádného svého zástupce. Proto nyní navrhujeme svého člena, který bude zastupovat nejsilnější opoziční hnutí v prostějovském zastupitelstvu,“ zdůraznil Aleš Matyášek, lídr hnutí Na rovinu! „Opozice je ve správní radě zastoupena Martinem Křupkou z hnutí Svoboda a přímá demokracie-Tomio Okamura,“ uvedla náměstkyně primátora Milada Sokolová (ODS a nezávislé osobnosti města Prostějov). Po tomto doplnění informací byli staronoví členové schváleni do těchto funkcí 18ti zastupiteli z 35, sedm bylo proti, pět se zdrželo hlasování.
Důležitým bodem jednání bylo schválení návratné půjčky a dotace Národnímu domu. S těmito návrhy předstoupila před zastupitele náměstkyně primátora Milada Sokolová a rozvinula se zajímavá diskuse. „Jednáme tady o půjčce a dotaci města, ale jsou tu přece další dva zřizovatelé Národního domu, což jsou dvě střední školy v Prostějově. Také by se měly podílet na pokrytí ztrát,“ připomněl Petr Ošťádal (Na rovinu!). Primátor František Jura (ANO 2011) však následně upozornil, že radní vyzvali i tyto dva zřizovatele o součinnost. „Proběhlo už jednání s Olomouckým krajem, který je zase zřizovatelem obou škol. Určitě dojde k nějaké dohodě na participaci,“ uvedl primátor Jura. „Národní dům patří k tomu nejvýznamnějšímu, čím se Prostějov může pochlubit. Finanční pomoc je tedy na místě,“ dodala náměstkyně primátora Alena Rašková (ČSSD). Pro poskytnutí půjčky i dotace nakonec hlasovalo dvacet tři zastupitelů, proti nebyl nikdo a osm opozičních zastupitelů se zdrželo hlasování. Půjčku ve výši dva miliony korun musí obecně prospěšná společnost vrátit do konce roku 2023. Částka bude sloužit k dofinancování vzniklé provozní ztráty v důsledku opatření přijatých v souvislosti s koronavirovou nákazou. Dotace ve výši 1 181 000 korun poslouží jako náhrada za prokazatelnou ztrátu na tržbách Národního domu za březen, duben a květen. S opětovným uvedením restaurace a kavárny do plného provozu se počítá 25. května.
Dotace na rok 2020 do různých oblastí činnosti byly až na jeden případ schváleny zastupiteli bez dlouhých diskusí. V oblasti vzdělávání byly schváleny dotace ve výši 50 000 korun pro společnost GAUDEAMUS o. p. s. na akci Studentský Majáles, 120 000 korun Junáku – českému skautu, středisku Děti přírody Prostějov na podporu celoroční činnosti a 15 000 korun SH ČMS – Sboru dobrovolných hasičů Krasice na podporu činnosti mladých hasičů. Dotace pro oblast sportu v rámci dotačního titulu 1 „Podpora jednorázových sportovních akcí se spoluúčastí žadatele“ byla schválena 28 hlasy, čtyři zastupitelé se zdrželi, v celkové výši 1 230 000 korun pro osm oddílů a spolků. Nejvyšší dotaci obdržel Tenisový klub Prostějov, spolek a to v částce 850 000 korun na akci Mistrovství světa juniorů do 14 let v tenisu. Na celoroční činnost v oblasti kultury obdržel Národopisný soubor Mánes z.s. částku 80 000 korun a 120 000 korun Gymnázium Jiřího Wolkera, Prostějov na činnost Studentského divadla POINT. Částka 30 000 korun byla schválena Společnosti pro ranou péči, pobočce Olomouc na celoroční činnost rané péče a to v oblasti sociální. Bohatá a kritická diskuse se rozproudila v oblasti zdravotní. Město již třetím rokem dotuje mobilní hospic Nejste sami v Olomouci. V roce 2018 dotace činila 100 000 korun. Pro rok 2020 byla podána žádost na 200 000 korun. Radní nakonec schválili dotaci pouze ve výši 50 000 korun. To se na jednání zastupitelstva příliš nelíbilo opozičním zastupitelům. „Předloni jsme tomuto zařízení schválili částku 100 000 korun. Přimlouvala bych se pro dotaci stejné výše i pro letošní rok. Přece jen tato péče je něco jiného než máme v současnosti v Prostějově, a nikdy nevíme, kdo z nás tuto péči bude v životě potřebovat", uvedla Zuzana Bartošová (KDU-ČSL). „Pokud jsme olomoucký hospic v roce 2018 dotovali částkou sto tisíc korun a tato organizace dokázala tyto finanční prostředky smysluplně využít, přimlouval bych se za návrh paní kolegyně Bartošové a dotaci bych zvýšil,“ řekl Aleš Matyášek, lídr hnutí Na rovinu! Tímto ale rozumná diskuse skončila. Před mikrofon přistoupil Petr Kapounek ze stejného hnutí a rozproudil konfrontaci, která se zastupitelům poněkud vymkla z úst. „Nedělejme z toho všeho politiku a nějaký střet koalice s opozicí. Oba druhy paliativní péče jsou velice významné a důležité, obě formy mají své místo na trhu medicíny. Nedělejme ale tady z toho politiku ve smyslu financí,“ pronesl další lékař v zastupitelstvu Pavel Holík (ČSSD). Následující diskuse byla velmi zajímavá. Jako poslední si vzal slovo primátor František Jura. S maximální snahou uklidnit diskusi v sále podal kompromisní návrh na finanční dotaci ve výši 75 000 korun. Tato částka byla schválena 30 zastupiteli, dva byli proti. Již v klidné atmosféře byla projednána a schválena částka 500 000 korun pro město Plumlov na výstavbu cyklostezky okolo Plumlovské přehrady a též částka 200 000 korun pro spolek Junák – český skaut, středisko Járy Kaštila Prostějov na rekonstrukci skautské klubovny.
Dále byla schválena rozpočtová opatření na nutné stavební investice, prodeje a koupě pozemků a budov a závěrečná zpráva projektu Zdravé město a místní Agenda 21 za rok 2019. Jedním z posledních důležitých bodů programu bylo ukončení používání glyfosátu při údržbě veřejných prostranství ve městě. V ulicích města se již nebudou používat jedovaté glyfosáty k hubení plevele. Zastupitelé tak vyšli vstříc kritikům, kteří upozorňovali na skutečnost, že technické služby používají herbicid Roundup. V závěru loňského roku podepsalo přes osm set obyvatel města petici proti používání herbicidů. V prosinci loňského roku zastupitelé na základě hlasů koalice pouze vzali petici na vědomí. Zákaz jedovatých látek prosazovala opozice. „Už jsme to řešili v prosinci, a nic se nestalo. Věřím, že všichni jednomyslně odhlasujeme zákaz tohoto svinstva. Jestli se to stříká na dětská hřiště, je to neskutečné,“ prohlásil například opoziční lídr Aleš Matyášek. Po dalších diskusních vystoupeních ze strany opozičních zastupitelů, kteří kritizovali vedení magistrátu z liknavosti, přišel primátor František Jura s nečekaným a vstřícným návrhem. „Zastupitelstvo bere na vědomí informaci Rady města Prostějova o pozastavení používání glyfosátu s tím, že do doby prověření všech alternativních způsobů likvidace plevele se nebudou chemické prostředky používat.“ O řešení budou zastupitelé informováni v nejbližším možném termínu. Zastupitelé nakonec tento návrh rady schválili. Za zákazem stojí silný tlak veřejnosti. „Ukázalo se, že občanská aktivita má smysl. Nebýt petice a návrhů, které jsme předkládali, by radní o ničem neuvažovali,“ zdůraznil v závěru diskuse Martin Hájek ze Strany zelených. Autorka petice Jana Jílková rozhodnutí rady a zastupitelstva přivítala. Na závěr jednání v pravidelném bodu dotazy, připomínky a podněty členů zastupitelstva vystoupila řada zastupitelů k důležitým záležitostem města.
Závěrem se vraťme k měření teploty před jednáním zastupitelstva. Strážník městské policie poctivě měřil teplotu všem účastníkům jednání i veřejnosti. Většina měla teplotu v rozmezí od 36,1 do 36,8 stupňů Celsia. Vzrušení v předsálí nastalo, když strážník dokončil měření u mě. „Pane doktore, vy máte teplotu 34.6 stupně! To není možné,“ divil se strážník, překvapen jsem byl i já. Další dvě opakovaná měření dosáhla stejné hodnoty, mýlka tedy byla vyloučena. „To jsem ještě neviděl, napíšeme to tedy do protokolu,“ dodal mírně vykolejený strážce veřejného pořádku. „Pane doktore, vy nám nějak chládnete,“ utrousila se smíchem jedna z novinářek. Celou věc jsem vzal s nadhledem a humorem mně vlastním. Necítil jsem se být podchlazen a nevěděl jsem, co si mám o tom myslet. V průběhu jednání jsem si nechal ještě třikrát přeměřit teplotu. Za dvě hodiny teplota stoupla na 35,7 stupňů, poté na 35,9 stupňů a ve 14,20 to bylo 36,2 stupňů. To mě trochu uklidnilo, neboť jsem celou dobu jednání uvažoval, zda mám jít na vyšetření na internu nebo přímo na patologii. Jednání zastupitelstva jsem přečkal v pohodě. Večer jsem pro jistotu zavolal jednomu z účastníků jednání. Tento dobrý člověk mě plně uklidnil. Jemu před vstupem do sálu Společenského domu naměřil strážník teplotu 33,8 stupňů Celsia a vůbec ho to nerozhodilo. Z této nezvyklé situace jsem si vzal ponaučení. Po dobu karantény a nouzového stavu budu vždy u sebe nosit teploměr či jiný přístroj na měření tělesné teploty. Jeden nikdy neví, kdy bude podchlazen nebo u něj dojde k přehřátí. Už se těším na příští jednání zastupitelstva, které se má konat 16. 6. 2020.